Rozměry lidského těla
Úkol: Stanovte jednoduchou hypotézu týkající se rozměrů lidského těla a pokuste se ji dokázat/vyvrátit pomocí měření na zvoleném vzorku osob.
Vybavení: svinovací a krejčovský metr, případně další měřidla.
Zdroj
Alphonse Bertillon byl francouzský policejní důstojník, který založil kriminalistickou metodu pro evidenci a identifikaci pachatelů založenou na antropometrii – měření rozměrů lidského těla. Základem jeho metody byla hypotéza, že na základě 11 vhodně zvolených parametrů lidského těla (výška, rozpětí paží, délka předloktí atd.) je možné jednoznačně identifikovat člověka. Tato úspěšná metoda byla brzy překonána díky otiskům prstů. Postupem času přibývaly ještě další měřitelné parametry lidského těla (tzv. biometrické údaje) až po zcela jednoznačnou identifikaci pomocí DNA.
Znalost parametrů lidského těla je dodnes důležitá v ergonomii či průmyslovém designu. Je potřeba, aby pracovní prostředí, nástroje, nábytek či stavební normy vyhovovaly co největšímu počtu lidí. Jednoduchý příklad: Postele či dveře se standardně vyrábějí dlouhé (vysoké) 2 m, protože více než 99 % populace je menší než 200 cm.
V tomto praktiku se inspirujeme prací pana Bertillona. Zároveň si zde vyzkoušíme typický postup práce podle vědecké metody. To znamená testování hypotéz pomocí měření na určitém statistickém vzorku. Váš vzorek nebude příliš velký, protože nemáte tolik času a prostředků. Důležitý je ale i samotný výběr vzorku. Budeme-li například měřit výšku osob, mělo by být jasné, zda započítáme jen dospělé, nebo i děti. Při formulaci vaší hypotézy se snažte být co nejpřesnější. Dejme tomu, že budete zkoumat výšku mužů a žen. Pak hypotéza: „Muži jsou vyšší než ženy” není zcela přesná. Lepší by bylo: „Muži jsou v průměru vyšší než ženy”.
Někdo by se mohl inspirovat slavnou kresbou Leonadra da Vinciho Vitruviánský muž. Hypotéza, která vyplývá z obrázku, by mohla znít: „Výška každého člověka je stejná jako jeho rozpětí paží”. To je ale moc přísné. Lepší by bylo třeba: „Výška každého člověka je rovna rozpětí jeho paží plus mínus 10 cm”. Nebo ještě jinak: „Výška člověka souvisí s rozpětím jeho paží”. Poslední hypotéza je ve vědě velmi častým typem, kdy zkoumáme vztah, souvislost neboli korelaci dvou veličin. Pro vyhodnocení takové hypotézy dobře poslouží bodový graf (viz obrázek).
Zdroj
Postup měření:
- Stanovte si hypotézu o rozměrech lidského těla a přesně ji formulujte.
- Navrhněte metodu měření.
- Proveďte měření na vzorku alespoň 20 osob.
- Zpracujte přehledně svoje měření včetně všech naměřených dat. Nezapomeňte na závěr – posouzení vaší hypotézy.
Poznámky pro učitele
- O metodě Alphonse Bertillona byl natočen jeden díl seriálu Dobrodružství kriminalistiky: https://www.ceskatelevize.cz/porady/898901-dobrodruzstvi-kriminalistiky/289310910380003-bertillonaz/.
- Tato úloha je velmi otevřená. Při tvorbě hypotéz diskutujte s žáky o jejich nápadech a veďte je dobrým směrem. Naopak formulaci závěru už můžete nechat zcela na nich.
