Termistorový teploměr s Arduinem

Úkol: Sestavte digitální termistorový teploměr na základě Arduino.

Pomůcky: Arduino UNO, nepájivé pole, rezistor 10 kΩ, fotorezistor 10 kΩ, termistor NTC 10 kΩ, spojovací vodiče, USB kabel pro spojení s počítačem

Teoretický úvod: Dříve než se pustíme do měření teploty pomocí termistoru, pojďme se podívat, jakým způsobem pracovat s Arduinem. Co to vlastně je?

Arduino je otevřená elektronická platforma, kterou si můžete takřka libovolně programovat a sestavit z ní mnoho elektronických obvodů. Jde o jednoduchou elektronickou desku (hardware) a vývojové prostředí (Arduino IDE), ve kterém píšete svůj software.

Podobných platforem existuje v současnosti již velké množství, komunita kolem Arduina je však dostatečně velká a dá se tu nalézt množství inspiračních projektů a případné pomoci.

Pojďme stručně popsat desku Arduina: obsahuje procesor, několik analogových vstupů, několik digitálních pinů, které můžeme použít jako vstupy či výstupy. Neobejdeme se bez napěťových výstupů, USB propojení s počítačem, přes které Arduino také napájíme, nebo konektoru pro samostatné napájení či resetovacího tlačítka.

Detekce osvětlení

Sestavme náš první projekt, na kterém si ukážeme, jak Arduino funguje. Podívejme se, co Arduinem naměříme na fotorezistoru zapojeném sériově s rezistorem o stejné nominální hodnotě (např. 10 kΩ). Zapojte obvod podle následujícího schématu 9.73a.

Detekce osvětlení

9.73a – Schéma zapojení detektoru osvětlení
Zdroj

9.73b – Schéma propojení Arduina a součástek na nepájivém poli
Zdroj

9.73c – Detektor osvětlení – uspořádání experimentu
Zdroj

Do počítače nahrajte tento arduinovský program:


void
setup(void) {
    // otevření sériového portu pro zobrazení měřené hodnoty
    Serial.begin(9600);
}

// opakovací smyčka programu
void
loop(void) {
    float mereni;
    float napeti;               // definice měřené veličiny
    mereni = analogRead(A0);    // odečet měřené veličiny
    napeti = mereni*3.3/1023;   // výpočet měřeného napětí

    // zobrazení měřené veličiny
    Serial.print("Načtená hodnota je: ");
    Serial.println(mereni);

    // zobrazení měřeného napětí
    Serial.print("Odpovídající hodnota napětí je: ");
    Serial.println(napeti);

    // zpomalení měřeného cyklu o 1000 ms
    delay(1000);
}

Jak to funguje?

Na analogový vstup Arduina A0 přivedeme napětí na fotorezistoru, které je následně převedeno na digitální hodnotu mezi 0 a 1023, která tomuto napětí odpovídá. V našem zapojení přivádíme na oba sériově zapojené prvky napětí o velikosti 3,3 V (jedno z výstupních napětí Arduina). Tomuto napětí odpovídá hodnota 1023 zobrazená v sériovém monitoru, jestliže vstup A0 připojíme na jeden konec zapojení. Jestliže vstup A0 připojíme na druhý konec sériového zapojení, monitor ukáže hodnotu 0. Napětí o velikosti 3,3 V je tedy „rozloženo“ na 1024 digitalizovaných hodnot. Každému číslu v této sérii tedy odpovídá změna napětí o velikosti 0,032 V. A toto napětí může nést informaci o další veličině, kterou chceme změřit, například osvětlení (pomocí fotorezistoru) nebo teplotě (s termistorem).

Při změně osvětlení zapojeného fotorezistoru se bude zobrazovaná hodnota měnit v rozmezí 0 až 1023, ale spíše trochu méně. Dosáhnout extrémních hodnot je poměrně složité.

Jaké jsou hodnoty napětí na fotorezistoru? Ty si musíme vypočítat podle zákona o dělení napětí na dvou sériově zapojených součástkách:

\[ U_\mathrm{fotorezistor} = \frac{\mathrm{vstup}(A_0)}{1023}\cdot3{,}3\ \mathrm{V} \]

Vyzkoušejte.

Měření teploty

V praxi se teplota měří pomocí tzv. termistorů. Jsou to součástky, které v závislosti na teplotě mění svůj odpor. Rozlišujeme dva druhy termistorů – PTC a NTC. U prvního z nich se odpor zvyšuje s rostoucí teplotou, u druhého naopak snižuje. A právě ten použijeme v našem experimentu. Termistory jsou charakterizovány svým odporem při 25 °C. Použitý termistor má nominální odpor \(R_{25}=10\ \mathrm{k\Omega}\).

Závislost odporu na teplotě sice není lineární (přímková), ale můžeme ji poměrně jednoduše popsat pomocí funkce

\[ \frac{1}{T} = \frac{1}{T_0} + \frac{1}{B}\ln\left(\frac{R}{R_0}\right) \]

V tomto vztahu \(T_0\) značí nominální teplotu v kelvinech, \(R_0\) nominální odpor v ohmech. \(R\) je pak naměřená hodnota odporu termistoru při teplotě \(T\) v kelvinech. Koeficient \(B\) je tzv. beta faktor a nalezneme ho v technickém listu použitého termistoru.

Principem zapojení je dělič napětí, kde máme v sérii termistor a referenční rezistor. Na vnější svorky přivedeme z Arduina napětí 3,3 V, na analogovém vstupu A0 snímáme napětí na termistoru.

Měření teploty

9.74a – Schéma zapojení detektoru teploty
Zdroj

9.74b – Schéma propojení Arduina a součástek na nepájivém poli
Zdroj

9.74c – Detektor teploty – uspořádání experimentu
Zdroj

V programu Arduino IDE napíšeme tento program:


int termPin = 0;           // určení vstupního analogového pinu
int termNom = 10000;       // nominální hodnota odporu termistoru
int refTep = 25;           // referenční hodnota teploty (25 °C)
int beta = 3977;           // beta faktor charakterizující termistor
int rezistor = 10000;      // nominální hodnota odporu rezistoru

void
setup(void) {
    Serial.begin(9600);
    analogReference(EXTERNAL);
}

void
loop(void) {

// přečteme analogovou hodnotu na termistoru
    float odecet;
    odecet = analogRead(termPin);

// vypočteme hodnotu odporu termistoru
    float odpor;
    odpor = 1023 / odecet - 1;
    odpor = rezistor / odpor;

    // výpočet teploty v dle převodního vztahu z odporu termistoru
    float teplota;
    teplota = odpor/termNom;
    teplota = log(teplota);
    teplota = teplota / beta;
    teplota = teplota + 1.0/(refTep + 273.15);
    teplota = 1.0/teplota;
    teplota = teplota - 273.15;

    // zobrazíme teplotu na monitoru
    Serial.print("Teplota je: ");
    Serial.print(teplota);
    Serial.println(" °C");
    Serial.println();
    delay(1000);
}

Jak to funguje?

Tento program zjistí napětí na termistoru, převede je na odpovídající elektrický odpor a podle daného vztahu vypočítá teplotu v kelvinech, kterou následně převede na stupně Celsia. Hodnotu teploty si necháme zobrazit na monitoru počítače. Teplotu měříme v cyklu trvajícím 1 s.

Otázky:

Jaký první experiment s vaším novým teploměrem provedete?
Proč jsme zvolili interval měření celou 1 s a ne třeba 10 ms?
Můžeme pro měření použít odpor o nominální hodnotě například 2 kΩ? Jak bude měření ovlivněno?

Inspirační zdroje: