Elektrické napětí
Cvičení 1
Mezi dvěma místy A a B je napětí \(U_{AB}=+5\ \mathrm{V}\). Jakou práci vykoná elektrická síla, která z A do B přesune jeden proton?
Cvičení 2
Mezi dvěma místy v obvodu protékal proud 0,5 A po dobu 1 minuty. Elektrická síla, která posouvá náboje mezi těmito místy, při tom vykonala práci 360 J. Jaké je mezi nimi napětí?
Cvičení 3
Do následujícího obrázku
- nakreslete voltmetr, který změří napětí mezi svorkami a) zdroje, b) žárovky, c) rezistoru,
- u každého voltmetru označte červenou svorku tak, aby ukazoval kladnou hodnotu,
- měřená napětí vyznačte v obvodu šipkou.
Cvičení 4
Jaké napětí ukazuje voltmetr na obrázku?
Cvičení 5
Každé měření, tedy i měření voltmetrem, je zatíženo nejistotou. V případě digitálních měřidel uvádí výrobce krajní chybu (maximální nejistotu) v technické dokumentaci k přístroji. Setkat se můžete například se zápisem 0,5 % rdg + 1 dgt, což znamená, že chyba měření představuje 0,5 % z přečtené hodnoty (rdg = reading) + 1 číslici na posledním desetinném místě (dgt = digit). Jaká je tedy absolutní nejistota měření při použití tohoto měřidla, když displej ukazuje napětí 4,58 V?
Zdůvodnění: 0,5 % z 4,58 V je 0,023 V. Jedna číslice na posledním desetinném místě u hodnoty 4,58 V znamená 0,01 V. Dohromady 0,023 V + 0,01 V = 0,033 V = 33 mV.
Cvičení 6
Digitálním voltmetrem měříme síťové napětí. Displej zobrazuje hodnotu 234,8 V a výrobce uvádí chybu 1 % rdg + 3 dgt. Určete interval spolehlivosti výsledku.
Zdůvodnění: 1 % z 234,8 V je 2,3 V. Tři číslice na posledním desetinném místě znamenají 0,3 V. Celková nejistota měření je 2,3 V + 0,3 V = 2,6 V, zaokrouhlíme na 3 V.
Cvičení 7
V obvodu na obrázku 7.72 jsme změřili napětí \(U_{CB}=15\ \mathrm{V}\) a \(U_{DB}=6\ \mathrm{V}\).
Určete napětí (včetně znaménka): \(U_{AB}\), \(U_{DA}\), \(U_{DC}\).
Cvičení 8
V obvodu na obrázku 7.73 jsme změřili napětí \(U_{AF}=10\ \mathrm{V}\), \(U_{DF}=3\ \mathrm{V}\), \(U_{EF}=4\ \mathrm{V}\).
Určete napětí (včetně znaménka): \(U_{BD}\), \(U_{CE}\), \(U_{DE}\).