Hrátky se stínem

Stín, který vrhá předmět na stěnu, poskytuje o samotném předmětu velmi málo informací. Díky stínu známe obrys tělesa jen pro danou polohu světelného zdroje.

Díky tomu může těleso vrhat dva různé stíny, které k sobě zdánlivě nepatří. Třeba i obyčejná krychle může mít stín ve tvaru čtverce, ale také stín ve tvaru pravidelného šestiúhelníku.

Úkol č. 1

Vyrobte (třeba z krabiček od sirek) těleso, které při jednom natočení vrhá stín ve tvaru písmene T a ve druhém směru stín ve tvaru písmene U.

Umělecky nadaní jedinci mohou vytvořit těleso, jehož jeden stín má obrys kočky a druhý myši. Chcete-li se inspirovat, zadejte do vyhledávače „shadow art“. Fandové do 3D tisku si mohou vytvořit svůj shadow art také pomocí 3D tisku.

Nejlepším zdrojem světla pro projekci stínu je Slunce. Sluneční paprsky, které dopadají na vaši dlaň, jsou prakticky rovnoběžné, neboť zdroj se nachází ve vzdálenosti 150 000 000 km. To znamená, že velikost stínu nezáleží na vzdálenosti předmětu a projekční plochy.

Úkol č. 2

Co se dá říct o velikosti stínů vytvořených pomocí blízkých zdrojů světla (třeba pomocí svítilny na mobilu)? Najděte přesnou souvislost mezi velikostí stínu a vzájemnou polohou zdroje, předmětu a projekční plochy.

Další zajímavou věcí, kterou můžete pozorovat, je rozmazání okrajů stínu. Tomuto neúplnému stínu se říká polostín. Na fotografii je stín krychle a stín ruky, která byla při pořízení snímku asi 1,5 metru vzdálená.

Fotografové mají polostíny rádi, protože ostré stíny dokážou znehodnotit fotografii – například portréty. Na snímcích je obličej osvětlený Sluncem (ostré stíny) a osvětlený světlem rozptýleným okolními objekty (měkké polostíny).

Úkol č. 3

Pokuste se sami vysvětlit příčinu vzniku polostínu. Na čem závisí jeho velikost? Pokud máte možnost, pokuste se vyfotit sami několik fotografií s různým druhem osvětlení a zaměřit se na stíny a polostíny.