Už jste si někdy položili některou z následujících otázek: Jaká je trajektorie fotbalového míče po výkopu brankářem? Jak bude narůstat moje rychlost při sáňkování nebo při sjezdu na lyžích?

Na tyto i další otázky odpovíme v této kapitole. K tomu, abychom mohli předvídat pohyb tělesa, musíme studovat síly, které na něj působí, a použít Newtonovy zákony. Někdy je situace poměrně jednoduchá a výsledná síla způsobí pohyb pouze v jednom směru (přímočaré pohyby, nakloněná rovina). Jindy je to složitější, a my musíme pohyb rozložit do dvou či třech os, aby byl přehlednější (vrhy). Setkáme se také s pohyby, při nichž se mění směr působení výsledné síly (pohyby po kružnici) nebo třeba i její velikost (pohyb v odporujícím prostředí). Použitím pohybových zákonů jsme schopni odpovědět takřka na jakoukoliv otázku. Stále však budou existovat otázky, na které neznáme odpověď, například Proč tu jsme?.

15.7 – Richard Feynman říkal, že znát rovnice nestačí. Musíte také trénovat. A je jedno, jestli jde o žonglování nebo o teoretické studium pohybů. | Zdroj