Umělé reakce

Cvičení 1 – Štěpení uranu

V reaktoru jaderné elektrárny se používá jako palivo obohacený uran obsahující 3 % štěpitelného izotopu 235 a 97 % izotopu 238, který se neštěpí.

  1. Po zachycení pomalého neutronu se jádro uranu 235 rozštěpilo následujícím způsobem:

    \[{}^{235}_{\hphantom{0}92}\mathrm{U} + {}^1_0\mathrm{n} \stackrel{\mathrm{stepeni}}{\longrightarrow} {}^{90}_{36}\mathrm{Kr} + {}^{142}_{\hphantom{00}a}\mathrm{Ba} + b\,{}^1_0\mathrm{n} \]
    1. Které fyzikální veličiny se během této reakce zachovávají?
    2. Určete a a b.
    3. Vede štěpení jader uranu v reaktoru vždy ke vzniku kryptonu a barya?
  2. Při štěpné reakci se uvolňuje energie.

    1. Odkud se bere tato uvolněná energie?
    2. Vypočítejte uvolněnou energii při reakci v otázce 1). Výsledek vyjádřete v MeV.
    3. Kolik energie v joulech by se tímto štěpením uvolnilo z jednoho molu jader uranu 235?
  3. Předpokládejme, že při rozštěpení jednoho jádra uranu 235 se uvolní v průměru energie 180 MeV. Třicet procent této energie se následně přemění na energii elektrickou.

    1. Elektrárna má elektrický výkon 2 040 MW. Kolik štěpných reakcí proběhne za sekundu?
    2. Vypočítejte, kolik kilogramů uranu 235 je v této elektrárně spotřebováno za jeden den.
  4. Jádro uranu 238 se zachycením některého z uvolněných neutronů stává radioaktivním. Poločas jeho přeměny je 23,45 min. Za jak dlouho se rozpadne 95 % takto aktivovaných jader uranu?

Zadané hodnoty:

  • hmotnost jádra uranu 235 \(m_\mathrm{U}=234{,}9935\ \mathrm{u}\)
  • hmotnost jádra kryptonu 90 \(m_\mathrm{Kr}=89{,}8998\ \mathrm{u}\)
  • hmotnost jádra barya 142 \(m_\mathrm{Ba}=141{,}8857\ \mathrm{u}\)
  • hmotnost neutronu \(m_\mathrm{n}=1{,}00866\ \mathrm{u}\)
  • atomová hmotnostní konstanta \(1\ \mathrm{u} = 1{,}660539\cdot10^{-27}\ \mathrm{kg}\)
  • Avogadrova konstanta \(N_\mathrm{A}=6{,}022\cdot10^{23}\ \mathrm{mol}^{-1}\)
  • elementární náboj \(e=1{,}602\cdot10^{-19}\ \mathrm{C}\)
1b) 56 a 4; 2b) 170 MeV; 2c) 1,64 ⋅ 1013 J; 3a) 2,36 ⋅ 1020; 3b) 7,95 kg; 4) 101 min

Cvičení 2

Termojaderná syntéza – problémová úloha

Proton-protonový cyklus je jeden ze způsobů, jak ve hvězdách vzniká z vodíku helium. V tomto cvičení zjistíme, kolik energie se při tom uvolňuje, a výsledek srovnáme s prakticky využívanými zdroji energie.

27.38 – Proton-protonový cyklus.
Zdroj
  1. Popis jednotlivých reakcí

    1. Podle obrázku 27.38 napište rovnice termojaderných reakcí, které při syntéze helia probíhají. U každé částice uveďte protonové a nukleonové číslo.

      \[\begin{aligned} {}^1_1\mathrm{H} + \dots &\to \dots + \dots + \dots\\ {}^2_1\mathrm{H} + \dots &\to \dots\\ {}^3_2\mathrm{He} + \dots &\to \dots + \dots\\ \end{aligned}\]
    2. Vypočítejte v MeV energii uvolněnou při každé z reakcí.

  2. Bilance za celý cyklus

    1. Napište souhrnnou rovnici pro celý cyklus

      \[ 4\,{}^1_1\mathrm{H} \to \dots + 2\dots + 2\dots \]
    2. Vypočítejte energii uvolněnou při anihilaci pozitronů.

    3. Vypočítejte celkovou energii uvolněnou během jednoho cyklu.

  3. Porovnání s uhlím

    1. Určete počet atomů v 1 kg vodíku.
    2. Vypočítejte energii, která se uvolní při přeměně 1 kg vodíku na helium.
    3. Kolikrát víc energie získáme při fúzi 1 kg vodíku oproti energii získané spálením 1 kg černého uhlí? Spalné teplo uhlí je 31,4 MJ/kg.
    4. Kdyby měl fúzní reaktor účinnost jen 10 % a dokázal přeměňovat vodík na helium podle výše popsaných reakcí, kolik palivového vodíku bychom potřebovali k zajištění roční spotřeby elektřiny v ČR (75 TWh)?

Zadané hodnoty:

  • hmotnost protonu \(m_\mathrm{p}=1{,}007276\ \mathrm{u}\)
  • hmotnost pozitronu a elektronu \(m_\mathrm{e}=5{,}486\cdot10^{-4}\ \mathrm{u}\)
  • hmotnost jádra deuteria \({}^2_1\mathrm{H}\) \(m_2=2{,}01355\ \mathrm{u}\)
  • hmotnost jádra helia \({}^3_2\mathrm{He}\) \(m_3=3{,}01493\ \mathrm{u}\)
  • hmotnost jádra helia \({}^4_2\mathrm{He}\) \(m_4=4{,}00150\ \mathrm{u}\)
  • hmotnost neutrina \(m_5=0\)
  • atomová hmotnostní konstanta \(1\ \mathrm{u}=1{,}660539\cdot10^{-27}\ \mathrm{kg}\)
  • Avogadrova konstanta \(N_\mathrm{A}=6{,}022\cdot10^{23}\ \mathrm{mol}^{-1}\)
  • elementární náboj \(e=1{,}602\cdot10^{-19}\ \mathrm{C}\)
1b) 0,42 MeV; 5,50 MeV; 12,88 MeV; 2a) \(4\,{}^1_1\mathrm{H}\to{}^4_2\mathrm{He}+2\,{}^0_1\mathrm{e}+2\,{}^0_0\nu\); 2b) 2,05 MeV; 2c) 26,77 MeV; 3a) 6,022 ⋅ 1026 atomů; 3b) 2,58 ⋅ 1012 J; 3c) 8,22 ⋅ 104; 3d) 1,05 ⋅ 106 kg
Tlačítko pro návrat zpět nahoru na stránce (back to top)