Látkové množství

Cvičení 1

Až do počátku 19. století byla představa o částicové struktuře látek pouze nadějnou hypotézou, která rozdělovala vědeckou komunitu na svoje nadšené příznivce, zaryté odpůrce a váhavý zbytek. Jaké důkazy existence atomů můžeme předložit dnes?

Cvičení 2

  1. 1,25 molu neznámé látky váží 5 g. Určete, o kterou látku jde.
  2. 0,064 molu jednoho běžně dostupného plynu váží 2,05 g. Určete, o který plyn jde.
  3. Jakou hmotnost má 0,08 molu mědi?
  4. Kolik atomů zlata je v prstenu z ryzího zlata o hmotnosti 2,5 g?
  5. Jaké je látkové množství 1,25 kg železa?
  6. Jaká je hmotnost sněhové vločky, kterou tvoří 1018 molekul?
  1. He
  2. kyslík O2
  3. m=5 g
  4. N=7,61021
  5. n=22,4 mol
  6. m=0,03 mg

Cvičení 3

Relativní atomová hmotnost vodíku je cca 1, helia cca 4, kyslíku cca 16. Zdůvodněte tyto hodnoty pomocí struktury těchto atomů.

Cvičení 4

Relativní molekulová hmotnost kyslíku je cca 32, vody cca 18, ethanolu 34, oxidu křemičitého 60. Zdůvodněte tyto hodnoty pomocí struktury těchto molekul.

Cvičení 5

Co by se stalo, kdybychom jednotlivé atomy zvětšili do velikosti zrnek kukuřice? Pak by 1 mol kukuřičných zrnek dokázal zasypat celou plochu USA do výšky asi 10 km. Dokažte výpočtem, že toto tvrzení je řádově správně.

Cvičení 6

Homeopatické preparáty se podávají ve velmi zředěném stavu. Ředění se provádí tak, že se použije jeden díl účinné látky a přidá se k určitému množství rozpouštědla. Z takto vzniklého zředěného roztoku se vezme jeden díl a přidá se ke stejnému množství rozpouštědla jako v předchozím kroku a postup se opakuje. Tomuto procesu se říká potencování. Pokud se ředí v poměru 1:100, nazývá se potence centezimální a značí se písmenem CH. Číslo v označení potence pak udává počet takových ředění, např. u homeopatika o potenci 15 CH se původní látka zředí s vodou v poměru 1:100 a tento postup se zopakuje patnáctkrát. Vypočítejte přibližně, jaká potence představuje hranici, kdy ve výsledném léku už není ani jedna molekula účinné látky.

12 CH

Cvičení 7

Látkou, na kterou je lidský nos velmi citlivý, je vanilin, který je hlavní složkou vůně vanilky. Vanilin je možné čichem zaznamenat už při koncentraci 2 ⋅ 10−11 g v jednom litru vzduchu. Souhrnný vzorec vanilinu je C8H8O3. Objem nosní dírky odhadujeme na 2 ml. Kolik molekul vanilinu musíme mít v nosní dírce, abychom ucítili jeho přítomnost?

asi 2 ⋅ 108

Cvičení 8

Atmosféra Země obsahuje hmotnostně 75,5 % dusíku (N2), 23,2 % kyslíku (O2) a 1,3 % argonu (Ar). Zastoupení ostatních plynů je zanedbatelné. Vypočítejte objemové zastoupení jednotlivých plynů. Nápověda: objem plynu je úměrný počtu molekul.

  1. 78,1 %
  2. 21,0 %
  3. 0,9 %

Cvičení 9

Buněčné dýchání je proces, kterým buňky našeho těla získávají energii z glukózy a kyslíku. Tento proces je na molekulární úrovni docela složitý. Souhrnně je však možné jej popsat velmi jednoduchou rovnicí. V závorce je uvedena celková uvolněná energie vztažená na jeden mol glukózy.

C6H12O6+6O26CO2+6H2O (+2880 kJmol1)
  1. Vypočítejte, kolik energie se může uvolnit z 1 kg glukózy.
  2. Vypočítejte, kolik kg CO2 vznikne „spálením“ 1 kg glukózy.

Poznámka: právě měřením množství vydechovaného CO2 je možné přesně určit příkon člověka při určité činnosti.

Tlačítko pro návrat zpět nahoru na stránce (back to top)