Vnitřní energie

Cvičení 1

  1. Vojta potřeboval dopravit z obchodu do tábora balík se zmrzlinou. Aby mu zmrzlina cestou neroztála, rozhodl se ji zabalit do svého spacáku. Bude to fungovat? Vysvětlete.
  2. Pavlína si všimla, že čaj v hrnci je stále horký, zatímco ten v jejím šálku už vychladl, přestože počáteční teplota byla stejná. Je to možné? Vysvětlete.
  3. Sedli byste si v zimě v parku raději na kovovou, nebo dřevěnou lavičku? Vysvětlete.
  4. Andrea tvrdí, že sníh může tvořit dobrou tepelnou izolaci v mrazivém počasí. Je to možné? Vysvětlete.
  5. Ve Středomoří mají tradiční domy silné kamenné zdi, zatímco ve Skandinávii jsou stavby zpravidla ze dřeva. Vysvětlete.

Cvičení 2

Zpětné získávávání tepla (rekuperace) z odpadního vzduchu v současné době nachází velké uplatnění ve stavebnictví. Vzduch, který odchází z budovy, odevzdává teplo čerstvému přicházejícímu vzduchu. Navrhněte princip konstrukce takového zařízení.

Cvičení 3

V tabulce vidíte, jaká je průměrná roční spotřeba primární energie na obyvatele ve vybraných zemích. Na základě toho odpovězte na otázky:

  1. Kolik tun ropy by za rok spotřeboval průměrný občan USA, pokud by ropa pokrývala 100 % jeho primární energie? Výhřevnost ropy je přibližně stejná jako výhřevnost nafty.
  2. S jakým příkonem spotřebovává energii průměrný občan Švýcarska?
  3. Kolik m2 fotovoltaických panelů by potřeboval průměrný občan ČR k pokrytí své spotřeby primární energie? V podnebných podmínkách České republiky solární panel o ploše 1 m2 vyrobí přibližně 160 kWh elektrické energie za rok.
Energy consumption per capita (2013)
country Average annual energy consumption per capita (GJ)
Iceland 763
USA 290
Czech Republic 168
Switzerland 139
India 25
  1. 6,7 t
  2. 4400 W
  3. 290 m2

Cvičení 4

Na obrázku vidíte příklady chladičů používaných ke chlazení procesorů – aktivní a pasivní. Na základě obrázku vysvětlete rozdíl mezi aktivním a pasivním chlazením. Zdůvodněte tvar chladičů.

10.37 – Aktivní a pasivní chladič.
Zdroj

Cvičení 5

  1. Jaká bude výsledná teplota po smíchání 20 l vody o teplotě 25 °C se 4 l vody o teplotě 4 °C?
  2. Kolik vody o teplotě 15 °C musíme přilít do litru vody o teplotě 95 °C, aby výsledná teplota byla 70 °C?
  3. V jakém poměru musíme mísit horkou vodu z kotle o teplotě 56 °C se studenou o teplotě 16 °C, abychom získali výslednou teplotu vody 40 °C?
  1. 21,5 °C
  2. 0,45 litru
  3. 3 : 2

Cvičení 6

Jaká bude výsledná teplota po smíchání 1 dl vody o teplotě 20 °C s 1 dl lihu o teplotě 0 °C?

13,6 °C

Cvičení 7

Cílem měření bylo určit měrnou tepelnou kapacitu neznámé látky. 200 g této látky o teplotě 29,9 °C bylo smícháno se 120 g vody o teplotě 15 °C. Teplota se ustálila na 22,4 °C. Určete měrnou tepelnou kapacitu neznámé látky.

2470 J ⋅ kg−1 ⋅ K−1

Cvičení 8

Vypočtěte, jak dlouho bude trvat ohřátí 1 litru vody do varu z teploty 15 °C na 90 °C pomocí rychlovarné konvice o výkonu 2 kW.

minimálně 2,6 min; ve skutečnosti o něco déle, protože účinnost ohřevu není 100 %

Cvičení 9

V tabulce jsou uvedeny měrné tepelné kapacity a molární hmotnosti čtyř vybraných kovů. Vypočítejte ke každému kovu jeho molární tepelnou kapacitu. To je množství energie potřebné k ohřátí 1 molu látky o 1 K.

Kov \(c\) (J ⋅ kg−1 ⋅ K−1) \(A_\mathrm{R}\) (g ⋅ mol−1)
Al 896 27
Fe 450 56
Cu 383 64
Au 129 197

To, že vám vyšly všude přibližně stejné hodnoty 25 J ⋅ mol−1K-1, není náhoda, ale fyzikální zákon. Všechny atomy pevných látek přijímají za určitých podmínek energii stejným způsobem. Těžší atomy tedy logicky získávají při ohřevu menší rychlost než atomy lehčí.

Cvičení 10

Výhřevnost benzínu je 44 000 kJ ⋅ kg−1, jeho hustota je 720 kg ⋅ m−3. Běžný osobní automobil dokáže na jeden litr benzínu ujet asi 20 km. Benzín je ale možné použít třeba jako palivo v turistickém vařiči. Kolik vody byste dokázali přivést k varu spálením litru benzínu při 50 % účinnosti ohřevu? Počáteční teplota vody je 20 °C.

47 litrů

Cvičení 11

Pavel spotřebuje ročně 40 m3 teplé vody. Zajímalo by ho, kolik zemního plynu spotřebuje k ohřevu vody za rok. Jaké parametry jsou při výpočtu důležité? Proveďte odhad jeho spotřeby.

Cvičení 12

Teploměr s tepelnou kapacitou 46 J ⋅ K−1 ukazoval 15 °C. Byl celý ponořen do 300 g vody kvůli změření její teploty. Po ustálení teploměr ukazoval 44,4 °C. Jaká byla teplota vody před měřením?

45,5 °C

Cvičení 13

Tomáš si chce koupit elektrický průtokový ohřívač vody. Voda se ohřívá z 15 °C na 45 °C.

Jaká je souvislost výkonu ohřívače a průtoku vody ohřívačem (udává se většinou v litrech za minutu)? Bude pro průtok 10 litrů za minutu stačit výkon 15 kW?

Ne, potřebný výkon je cca 21 kW.

Cvičení 14

Určete teplo, které projde za jednu hodinu plochou 1 m2 cihlové zdi o tloušťce 0,5 m, jestliže vnitřní povrch má teplotu 18 °C a vnější povrch teplotu –2 °C. Součinitel tepelné vodivosti pro cihlovou zeď je 0,84 W ⋅ m−1 ⋅ K−1.

120 kJ

Tlačítko pro návrat zpět nahoru na stránce (back to top)