Látkové množství
Cvičení 1
Až do počátku 19. století byla představa o částicové struktuře látek pouze nadějnou hypotézou, která rozdělovala vědeckou komunitu na svoje nadšené příznivce, zaryté odpůrce a váhavý zbytek. Jaké důkazy existence atomů můžeme předložit dnes?
Cvičení 2
- 1,25 molu neznámé látky váží 5 g. Určete, o kterou látku jde.
- 0,064 molu jednoho běžně dostupného plynu váží 2,05 g. Určete, o který plyn jde.
- Jakou hmotnost má 0,08 molu mědi?
- Kolik atomů zlata je v prstenu z ryzího zlata o hmotnosti 2,5 g?
- Jaké je látkové množství 1,25 kg železa?
- Jaká je hmotnost sněhové vločky, kterou tvoří 1018 molekul?
- He
- kyslík O2
- \(m=5\ \mathrm{g}\)
- \(N=7{,}6\cdot10^{21}\)
- \(n=22{,}4\ \mathrm{mol}\)
- \(m=0{,}03\ \mathrm{mg}\)
Cvičení 3
Relativní atomová hmotnost vodíku je cca 1, helia cca 4, kyslíku cca 16. Zdůvodněte tyto hodnoty pomocí struktury těchto atomů.
Cvičení 4
Relativní molekulová hmotnost kyslíku je cca 32, vody cca 18, ethanolu 34, oxidu křemičitého 60. Zdůvodněte tyto hodnoty pomocí struktury těchto molekul.
Cvičení 5
Co by se stalo, kdybychom jednotlivé atomy zvětšili do velikosti zrnek kukuřice? Pak by 1 mol kukuřičných zrnek dokázal zasypat celou plochu USA do výšky asi 10 km. Dokažte výpočtem, že toto tvrzení je řádově správně.
Cvičení 6
Homeopatické preparáty se podávají ve velmi zředěném stavu. Ředění se provádí tak, že se použije jeden díl účinné látky a přidá se k určitému množství rozpouštědla. Z takto vzniklého zředěného roztoku se vezme jeden díl a přidá se ke stejnému množství rozpouštědla jako v předchozím kroku a postup se opakuje. Tomuto procesu se říká potencování. Pokud se ředí v poměru 1:100, nazývá se potence centezimální a značí se písmenem CH. Číslo v označení potence pak udává počet takových ředění, např. u homeopatika o potenci 15 CH se původní látka zředí s vodou v poměru 1:100 a tento postup se zopakuje patnáctkrát. Vypočítejte přibližně, jaká potence představuje hranici, kdy ve výsledném léku už není ani jedna molekula účinné látky.
12 CH
Cvičení 7
Látkou, na kterou je lidský nos velmi citlivý, je vanilin, který je hlavní složkou vůně vanilky. Vanilin je možné čichem zaznamenat už při koncentraci 2 ⋅ 10−11 g v jednom litru vzduchu. Souhrnný vzorec vanilinu je C8H8O3. Objem nosní dírky odhadujeme na 2 ml. Kolik molekul vanilinu musíme mít v nosní dírce, abychom ucítili jeho přítomnost?
asi 2 ⋅ 108
Cvičení 8
Atmosféra Země obsahuje hmotnostně 75,5 % dusíku (N2), 23,2 % kyslíku (O2) a 1,3 % argonu (Ar). Zastoupení ostatních plynů je zanedbatelné. Vypočítejte objemové zastoupení jednotlivých plynů. Nápověda: objem plynu je úměrný počtu molekul.
- 78,1 %
- 21,0 %
- 0,9 %
Cvičení 9
Buněčné dýchání je proces, kterým buňky našeho těla získávají energii z glukózy a kyslíku. Tento proces je na molekulární úrovni docela složitý. Souhrnně je však možné jej popsat velmi jednoduchou rovnicí. V závorce je uvedena celková uvolněná energie vztažená na jeden mol glukózy.
\[ \mathrm{C}_6\mathrm{H}_{12}\mathrm{O}_6 + 6\,\mathrm{O}_2 \to 6\,\mathrm{CO}_2 + 6\,\mathrm{H}_2\mathrm{O}\ ({}+2880\ \mathrm{kJ}\cdot\mathrm{mol}^{-1}) \]- Vypočítejte, kolik energie se může uvolnit z 1 kg glukózy.
- Vypočítejte, kolik kg CO2 vznikne „spálením“ 1 kg glukózy.
Poznámka: právě měřením množství vydechovaného CO2 je možné přesně určit příkon člověka při určité činnosti.