Jak se bude pohybovat těleso, na které nepůsobí žádné síly?
Aristoteles tvrdil, že každý pohyb jednou ustane, protože přirozeným stavem věcí je klid. Aby se těleso pohybovalo, musí na něho působit síla. To se zdá být v pořádku. Pokud při jízdě na kole po rovině přestanete šlapat, po čase se zastavíte. Teprve Galileo Galilei ale správně pochopil podstatu věci. To, že zastavíte, způsobí odpor vzduchu a valivý odpor. Pokud bychom se jich dokázali zbavit, pohyb bude pokračovat pořád dál, do nekonečna. Dobrým příkladem takového tělesa je vesmírná sonda, která letí dopředu setrvačností a zapíná motory, jen pokud potřebuje změnit svoji rychlost. Podobně to platí i pro otáčivý pohyb. Planeta Země se otáčí kolem své osy miliardy let a nepotřebuje k tomu žádný pohon.

Zdroj
Ale vraťme se zpátky na zem. Co se děje s knihou, kterou máte na svém stole? Tíhová síla


Zdroj


Zdroj
Vezměme nyní kulečníkovou kouli. Uveďme ji do pohybu na vodorovné desce stolu. Koule se pohybuje dopředu, jaké síly na ni působí? Samozřejmě tíhová síla
Tyto situace jsou popsány prvním Newtonovým zákonem – zákonem setrvačnosti:
Každé těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu, pokud není nuceno vnějšími silami tento svůj stav změnit.
Matematicky můžete tento zákon zapsat ve tvaru
Jestliže je výslednice všech sil působících na těleso nulová
Tuto vlastnost všech těles – tendenci zůstávat v klidu či pohybu – nazýváme setrvačnost. Když není důvod ke změně, tak změna nenastane… Dobře ji známe z praxe: městský autobus se rozjede a lidé stojící v něm se naklánějí dozadu, mají tendenci setrvávat na místě, zatímco autobus jim ujíždí pod nohama. Automobil vjíždí do levotočivé zatáčky a pasažéři se mírně vykloní směrem vpravo. Mají tendenci setrvávat v přímočarém pohybu, který vykonávali předtím. A stejně tak i planeta Země, kterou jsme zmínili v úvodu kapitoly, setrvává ve svém otáčivém pohybu.
Poznámka: Z hlediska mechaniky je úplně jedno, jestli na těleso nepůsobí žádné síly nebo jestli se působící síly vyruší. Zákon setrvačnosti platí v obou případech. S tělesem, na které by nepůsobila žádná síla, se však na Zemi nesetkáme, Země bude vždy na těleso působit gravitační silou. Proto budeme vždy uvažovat několik sil, které na těleso působí. Například tíhová síla a tlaková síla stolu pro těleso ležící na stole. Nebo tíhová síla a vztlaková síla vody působící na ledovou kru plující v moři.
Příklad: Na obrázku 5.16a vidíte plachetnici plující konstantní rychlostí 13 uzlů (přibližně 24 km/h). Její celková hmotnost je 7,8 tun.

Zdroj



Zdroj




Zdroj




Zdroj

Příklad: Držíte v ruce basketbalový míč o hmotnosti 567 g.



Zdroj




Zdroj




Zdroj


Příklad: Prozkoumejme ještě malinko složitější situaci. Na svažité ulici vidíme zaparkovaný automobil o hmotnosti 1100 kg. Úhel sklonu vozovky vůči vodorovnému směru α = 15°.
- Zakreslete všechny síly, které na auto působí.
- Určete výslednou sílu.
- Vypočítejte velikosti jednotlivých sil.


Zdroj
Na automobil působí tíhová síla
Zaparkované auto setrvává v klidu, takže se podle prvního Newtonova pohybového zákona musí tyto tři síly vyrušit. To znamená, že současné působení
Pro výpočet velikostí jednotlivých sil jsou důležité pravoúhlé trojúhelníky s přeponou o velikosti
Číselně dostáváme:
